DEVIZA je krátkodobá bezhotovostní forma pohledávky na cizí měnu (šek, směnka, cenný papír k umoření, splatný kupón akcie nebo dluhopis). Klíčový útvar deviz jsou vklady tuzemských bank u zahraničních bank v cizí měně. Protikladem devizy je valuta (hotové peníze v zahraniční měně). Devizové právo je podobor práva finančního a souvisí s právem měnovým.
DEVIZOVÉ PRÁVO je souhrn právních předpisů, upravující disponování s hodnotami, umožňujícími uhrazovat závazky do zahraničí (zejména cizí měny) a některými dalšími hodnotami, souvisejícími s platebním a úvěrovým stykem se zahraničím.
PRÁVNÍ ÚPRAVA: 1. Mezinárodní smlouvy
2. Devizový zákon č. 219/1995 Sb.
(devizový orgán se ohledně působnosti řídí správním řádem)
SUBJEKTY:
a) DEVIZOVÉ ORGÁNY
(obdařeny působností a pravomocí: povolovací, vykonávací, kontrolní, oznamovací činností):
Ministerstvo financí (působnost vůči státním orgánům),
Česká národní banka (působnost vůči všem ostatním tuzemským a cizozemským osobám)
b) ÚČASTNÍCI: fyzické a právnické osoby tuzemské (trvalý pobyt nebo sídlo v ČR) a zahraniční
c) DEVIZOVÉ MÍSTA: banky nebo osoby (udělena licence k obchodování s deviz. hodnotami)
DEVIZOVÝMI HODNOTAMI jsou:
a) peněžní prostředky v cizí měně,
b) zahraniční cenné papíry
c) finanční deriváty (penězi ocenitelná práva a závazky od CP odvozené) – futures, opce, swapy
OBCHODOVÁNÍ S DEVIZOVÝMI HODNOTAMI
- nákup nebo prodej devizových hodnot na vlastní nebo cizí účet, zprostředkování, směna
- obchodovat mohou výhradně devizová místa v rozsahu stanoveném udělenou licencí
DEVIZOVÁ LICENCE
- se vyžaduje při provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb (je-li činnost podnikáním)
- na žádost uděluje ČNB devizovému místu licenci (ČNB eviduje seznam devizových míst)
- rozsah produktů v cizích měnách závisí na rozsahu licence (plná či částečná)
- možnost podat rozklad proti rozhodnutí ČNB
- u směnárenské činnosti není potřeba dev. licence, ale vyjádření ČNB podle zvl. zákona
→ PO již poskytující směnárenskou činnost si může zažádat i o dev. licenci k prodeji cizí měny za českou
(12 měsíců)
- v devizové licenci se předepisuje: rozsah práv, doba trvání licence, povinnosti
- při obchodování se zahraničními CP se licence nevyžaduje.
PRÁVA A POVINNOSTI TUZEMCÚ A CIZOZEMCÚ (devizový statut)
I. PRÁVA
1. Tuzemec - vůči cizozemci plnit závazky v české i cizí měně,
- nabývat devizové hodnoty, majetek v zahraničí,
- dovážet a vyvážet českou i cizí měnu
2. Cizozemec - v tuzemsku nakupovat pen. prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak,
- nabývat ostatní devizové hodnoty,
- nabývat nemovitosti,
- dovážet a vyvážet českou i cizí měnu
[3]
II. OZNAMOVACÍ POVINNOST:
- vůči devizovému orgánu (MF, ČNB) přímo nebo prostřednictvím devizového místa,
- devizové místo postoupí oznámení devizovému orgánu (dle vyhlášky ČNB)
1. Tuzemec:
a) údaje o peněžních pohledávkách a závazcích vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům,
b) údaje o přímých investicích, fin. úvěrech, CP a souvisejících inkasech a úhradách vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operacích na finančním trhu, operacích cizozemců,
c) údaje o zřízení a stavu účtu, o formách vkladů v zahraničí, o svěřených peněžních prostředcích k uložení na účet v zahraničí, (rozsah, období, lhůty – stanoveno vyhláškou ČNB na vyžádání devizových orgánů - účel: sestavení platební bilance ČR)
- ohlásit na vyžádání deviz. orgánu skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem.
2. Cizozemec (podnikající v tuzemsku): skutečnosti související s podnikáním v tuzemsku
3. Centrální depozitář + osoby oprávněné k evidování inv. nástrojů + obchodníci s CP oznamují souhrnné údaje o cenných papírech (evidovaných, v úschově, v správě, dále dle jejich členění)
DEPOZITNÍ POVINNOST
- držet po určitou dobu na zvl. účtu u banky v tuzemsku stanovené procento objemu peněžních prostředků
a) z mezibankovních depozit zahraničních bank u bank v tuzemsku,
b) z depozit cizozemců, kteří nejsou bankou, u bank v tuzemsku,
c) z finančních úvěrů přijatých tuzemcem od cizozemce,
d) získaných z vydání tuzemských dluhopisů a ostatních tuzemských CP
vydaných v zahraničí, se kterými je spojeno právo na peněžní plnění
- jen při nepříznivém vývoji platební bilance,
- nemožnost disponovat s prostředky na zvl. účtu, nepřenosná výplata z účtu,
- rozsah a doba trvání stanoveny vyhláškou depozitních orgánů (vyňaté osoby a příslušná banka)
III. PRÁVA DEVIZOVÝCH MÍST
- před úhradou předložit doklad o účelu úhrady
- vyzvat příjemce úhrady ze zahraničí k ohlášení účelu (není-li uveden)
- realizovat jen operace v souladu s devizovým zákonem a mezinárodními smlouvami, devizovými licencemi, koncesními listinami ke směnárenské činnosti
POVINNOSTI DEVIZOVÝCH MÍST
- před úhradou předložit zvláštní povolení
- bez zbytečného odkladu ohlásit porušení předpisů nebo podezření z porušení
DEVIZOVÁ KONTROLA
- vykonává devizový orgán v součinnosti s kontrolovanými
- lhůta k odstranění nedostatků (hrozba omezení či zastavení licence, pokuty, zákazu činnosti)
- dle správního řízení - zahájit řízení do 1 roku (od zjištění), nejpozději do 5 let od porušení
DŮSLEDKY ZJIŠTĚNÉ PŘI DEVIZOVÉ KONTROLE
POKUTA může být udělena za: neoznámení porušení, nespolupráci, nesprávné údaje; nesplnění depozitní povinnosti; nesplnění nápravných opatření ve lhůtě; jednání v rozporu s předpisy. Pokuta se ukládá za každé samostatné porušení a je splatná do 30 dnů od uložení pokuty a nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Pokutu vybírá devizový orgán, který ji uložil.
Kromě pokut mohou být TRESTNÉ ČINY v oblasti devizového hospodářství trestány podle následujícího ustanovení trestního zákoníku: § 247 Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství - Kdo v době nouzového stavu v devizovém hospodářství poruší zákazy, které jsou stanoveny devizovým zákonem pro nouzový stav v devizovém hospodářství a vztahují se na vyhlášený nouzový stav, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
[4]
DEVIZOVÁ POLITIKA
Ovlivňování ekonomických procesů prostřednictvím devizového fondu. Cílem je přispívat k ekonomické rovnováze.
Nástroje devizové politiky jsou:
výpůjčka zahraniční měny (termínované nákupy zahraničních měn)
obnovení směnitelnosti
devizová omezení
daňová a celní opatření
spolupráce států s Mezinárodním měnovým fondem
Struktura devizové politiky
kurzová politika (snaha o určitý kurz vyjádřený přímo nebo nepřímo)
konvertibilita měny a devizová omezení (měna musí být směnitelná)
platební dohody o clearingovém zúčtování
(Růst v 1. polovině 20. let. Jde o kompenzaci pohledávek bez nutnosti faktického převádění peněžních prostředků – prostřednictvím clearingových účtů a na základě clearingových dohod. Mají malý vliv na platební bilanci, aplikuje se v případě nepříznivé směnitelnosti vlastní měny).
zahraniční úvěrová politika (přijaté a poskytnuté; vládní a bankovní, různá dlouhodobost)
Dluhová služba státu by neměla přesahovat 25 % příjmů z exportu.
hospodaření devizovými rezervami je úsilí státu udržet kurz měny v určitém rámci.
Devizová rezerva - okamžitě použito ve vztahu k zahraničí (měna akceptovaná kýmkoli)
Diverzifikace - rezervy v různých měnách, aby se kurzy měn vyrovnali a minimalizovaly se ztráty. Obchod s devizami v souvislosti se změnami kurzu se nazývá devizová arbitráž.
DEVIZOVÝ ZÁKON č. 219/1995 Sb. [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné