Daň z příjmu fyzických osob
- je daní přímou
- dotýká se všech ekonomicky aktivních obyvatel
- je řešena zákonem č.586/1992 Sb., o daních z příjmu ve znění dalších předpisů
Poplatníci
Poplatníkem této daně je fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (to znamená - pobývá zde alespoň 183 dnů v kalendářním roce). Daňová povinnost se vztahuje i na příjmy ze zdrojů v zahraničí.
Předmět daně
Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:
- příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),
- příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
- příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
- příjmy z pronájmu (§ 9),
- ostatní příjmy (§ 10).
Základ daně
- Příjmy se vždy poníží o výdaje, které jsou prokazatelně vynaložené na jejich dosažení (případně se uplatní daňové paušály)
- Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně (§ 36) ze samostatného základu daně.
Příjmy osvobození od daně
- V § 4, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 zákona je výčet všech příjmů osvobozených od daně.
Příjmy dle zákona o daních z příjmů
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6)
- příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru,
- příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností,
- odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.
Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7)
- příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
- příjmy ze živnosti,
- příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
- podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
Příjmy z kapitálového majetku (§ 8)
Jsou to např. podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem a z penzijního pojištění, plnění ze soukromého životního pojištění, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček.
Příjmy z pronájmu (§ 9)
Jsou to například příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí) a příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu (ty patří do § 10).
Ostatní příjmy (§ 10)
Jsou to např. příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, výhry v loteriích, ceny z veřejných soutěží.
Daň z příjmů a její optimalizace
Všichni chceme platit co nejnižší daně, protože potom můžeme volně disponovat s vyšším příjmem. Správnou daňovou optimalizací máme více prostředků pro naše soukromé výdaje a investice.
1. Nezdanitelné části základu daně
Základ daně můžeme ponížit o některé položky, které jsou ze zákona nezdanitelné. Podrobný popis všech těchto částek najdeme v § 15 zákona o daních z příjmů. Zde uvádím seznam těch nejpoužívanějších.
- Dary - jejich hodnota musí přesáhnout 2 % ze základu daně nebo činit alespoň 1000 korun, v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.
- Úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru poskytnutého na bytové potřeby - max. ve výši 300.000 korun ročně. Podmínkou je vlastnictví bytu, domu.
- Příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem - částka, kterou lze odečíst se rovná celkově zaplaceným příspěvkům sníženým o 6000 korun, max. výše činí 12.000 korun ročně.
- Příspěvky zaplacené poplatníkem na penzijní pojištění - doba trvání smlouvy činí min. 5 let a nárok na čerpání je navázán na dosažení 60 let věku.
- Pojistné zaplacené poplatníkem v kalendářním roce na jeho soukromé životní pojištění - doba trvání smlouvy činí min. 5 let a nárok na čerpání je navázán na dosažení 60 let věku, max. lze odečíst 12.000 korun ročně.
- Členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci - odečíst lze částku maximálně však do výše 3000 korun za zdaňovací období.
- Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání - nejvýše do částky 10.000 korun ročně (zdravotně postižení 13.000 korun, těžce zdravotně postižení 15.000 korun).
3. Výpočet daně
V Česku je zavedena 15% rovná sazba daně z příjmu fyzických osob a příjmy všech občanů tedy podléhají stejné sazbě daně. Přesto se efektivní zdanění pohybuje v Česku od 0 % do 20 %. Důvodem je uplatnění základní slevy na poplatníka a dalších možných slev a daňových zvýhodnění.
4. Slevy na dani
Tuto daň můžeme snížit o slevy na dani a daňová zvýhodnění.
- každý poplatník uplatňuje roční slevu 23.640,-Kč
- další slevy jsou potom závislé na jednotlivém poplatníkovi a jeho nároku ( sleva na manželku bez příjmů 24.840,-Kč, sleva na děti 11.604,-Kč, sleva na studujícího 4.020,-Kč, sleva na držitele ZTP 16.140,-Kč, sleva na poživatele invalidního důchodce 2 520,-Kč.)
Závěr
Nutno na závěr poznamenat, že daňová povinnost každého z nás je jiná. Jiné daňové povinnosti mají zaměstnanci, jiné OSVČ. Osoby samostatně výdělečně činné si mohou např. při platbě sociálního pojištění samy určit vyměřovací základ a platit minimální důchodové pojištění. V tomto případě mají více peněz na vlastní investice na důchod. Dále velmi záleží, jak dokážeme svoji daňovou povinnost optimalizovat.
Celková daňová povinnost není závislá pouze na sazbě daně z příjmu fyzických osob, ale na dalších důležitých parametrech (slevách na dani a nezdanitelných položkách).
V Česku neplatí bezdětní zaměstnanci zálohu na daň z příjmu fyzických osob v roce 2011 do měsíčního příjmu 9 770 Kč. Důvodem je uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 1 970 Kč.
Všechny OSVČ uplatnili v daňovém přiznání za rok 2010 základní roční slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Zaměstnanci ji uplatňují každý měsíc. Bezdětné OSVČ tak sice podali daňové přiznání, ale jejich daňová povinnost byla nulová až do zisku (rozdílu mezi příjmy a výdaji) ve výši 165 600 Kč za rok 2010. V daňovém přiznání za rok 2011 bude daňová povinnost OSVČ nulová do zisku 157 600 Kč. OSVČ s ročním ziskem milión korun odvedou na dani z příjmu za rok 2010 částku 125 160 Kč (efektivní zdanění 12,5 %). Při zisku milión korun v roce 2011 odvedou OSVČ na dani z příjmu 123 960 Kč (efektivní zdanění 12,4 %).
Ve většině zemí je zavedeno u daně z příjmu fyzických osob více sazeb daně, tzv. progresivní zdanění. Příjmy občanů s nadstandardními příjmy podléhají vyšší sazbě daně. Rozdíly jsou však značné. Mezi zeměmi však existují velké rozdíly v nastavení jednotlivých příjmových pásem. V některých zemích je navíc zavedena i nulová sazba daně (např. i v sousedním Rakousku a Německu). Jsou tak země s progresivním zdaněním a nízkou daňovou povinností (Irsko, Lucembursko, Švýcarsko, Velká Británie, USA). I v západní Evropě je však zavedena rovná sazba daně u pojistného.
Zdroj informací:
Časopis Ekonom,