Téma FDP - Daňová soustava a principy jejího uspořádání.Pojem a funkce daní a poplatků

  • Daňová soustava a principy jejího uspořádání

daňová soustava nabyla účinnosti od 1. 1. 1993

daňová soustava = souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase, upravené v daňových zákonech

-          daňový systém = širší pojem – soustava daní, právně, organizačně a technicky konstituovaný systém institucí, které zabezpečují správu daní, jejich vyměřování, vymáhání a kontrolu a systém nástrojů, metod a pracovních postupů, které tyto instituce uplatňují ve vztahu k daňový subjektům, případně vůči dalším osobám

-          daňový systém se utvářel působením mnoha vlivů – ekonomických, politických, sociálních

-          ekonomové již od dob Adama Smithe předkládají návrhy na požadavky optimality daňového systému – kritéria odhadu kvality daň. systému – nejdůležitější jsou tyto:

·         výnos by měl být dostatečný

·         rozdělení daňového zatížení by mělo být rovnoměrné, každý občan by měl platit spravedlivý podíl

·         důležité, místo, kde se daň ukládá, ale i místo, kde daň v konečném důsledku ekonomicky působí

·         daně by měli vybírat tak, aby minimalizovaly zásahy do ekonomických rozhodnutí na jinak efektivních trzích (daňová neutralita)

·         daňový systém by měl umožňovat levnou a jednotnou správu a měl by být srozumitelný

·         administrativní a další náklady by měli být co nejnižší, aniž by se tím narušily ostatní cíle

-            kriteria by měla být souladná – pokud jsou v rozporu, měl by se najít kompromis

-            daňovou soustavu tvoří souhrn platných pr. předpisů upravujících jednotl. daně – podle Engliše je konkrétní daňová soustava výslednicí politických sil různých skupin ideových a zájmových

-            vychází ze zákona o soustavě daní 212/1992, který byl k lednu 2004 zrušen zákonem 353/2003 o spotřebních daních

-            vycházel z ústavního rozdělení pravomocí a kompetencí ve federaci – v unitární republice se stal nadbytečným

-ve smyslu zákona o soustavě daní je daňová soustava tvořena následujícími daněmi:

  1. DPH
  2. daně spotřební, a to:

▪         daň z minerálních olejů

▪         daň z lihu

▪         daň z piva

▪         daň z vína a meziproduktů

▪         daň z tabákových výrobků

  1. daně energetické

§  ze zemního plynu a některých dalších paliv

§  z pevných paliv

§  z elektřiny

  1. daně z příjmů

▪       daň z příjmů FO (dále jen DPFO)

▪       daň z příjmů PO (dále jen DPPO)

  1. daň z nemovitostí                                                     
  2. daň silniční
  3. daně převodní

§  daň z dědictví a darování

§  daň z převodu nemovitosti

 

 

 

 

  • pojem a funkce daní a poplatků

 

Pojem daň je spojován s existencí státu, nebo organizovaného celku

a institucemi, které tento celek představují, tedy parlamentem, vládou

a dalšími orgány státu v dnešním vyjádření. Na důvody vzniku a fungování

státu je možno najít řadu teorií, z pohledu ekonomického je fungování státu

vysvětlováno např. teorií veřejných statků, teorií selhání trhu i teoriemi jinými.

D a ň je:

♦ povinná, zákonem stanovená platba,

♦ neúčelová platba,

♦ neekvivalentní platba,

♦ pravidelně (popř. i nepravidelně) se opakující

platba,

♦ nenávratná platba,

ve prospěch veřejného rozpočtu.

Funkce daně

1) Fiskální (rozpočtová)
- znamená to vybrat optimální daně do státního rozpočtu (stát chce vysoké daně, podniky a občané co nejnižší)

2) Regulační
– omezení produkce zdraví škodlivého zboží, proto co nejvyšší spotřební daň – cigarety, alkohol, benzín – daň zvyšuje cenu u tohoto škodlivého zboží

3) Sociální únosnost
- daň nemá zhoršovat finanční situaci obyvatel a firem, únosná hranice

4) Vymahatelnost
- schopnost státu vybrat daně m závisí to na jednoduchosti daňové soustavy, technickém vybavení a kvalifikaci občanů - pracovníků

 

 

 

Zdroj informací:

 

https://www.upol.cz

https://www.profitas.cz