12. Státní poplatky
Daňovou soustavu ČR tvoří jednotlivé daně upravené různými zákony, které mají rozdílný účel, různé poplatníky, plátce a rozdílné rozpočtové určení. To samé platí pro poplatky. Následující článek nastíní státní poplatky.
Státní poplatky lze dělit na poplatky správní a soudní. První představují platby za úkony správních orgánů, které rozhodovaly ve správním nebo daňovém řízení. Druhé pak poplatky za úkony či řízení prováděné soudy. Oba tyto poplatky platí ten, kdo dal podnět k daným úkonům.
• Správní poplatky vybírají správní orgány, kterými zákon rozumí jak orgány státní správy, jakožto hlavního vykonavatele veřejné správy (například územní finanční orgány, ministerstva, katastrální úřady), tak územně samosprávné celky (obce nebo kraje), na které je výkon státní správy delegován a trvale svěřen do jejich samostatné odpovědnosti (například v případě ověřování listin nebo podpisu, vydání živnostenského listu apod.). Příslušnost k provedení zpoplatněného úkonu je vymezena zákonem, který upravuje pravomoc konkrétního správního orgánu.
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví správní poplatky vyměřované a vybírané orgány státní správy ČR a územními samosprávnými celky. Zpoplatněny jsou úkony spojené s činností správních orgánů vymezené v Sazebníku správních poplatků, který je přílohou zákona o správních poplatcích. Zákon upravuje mj. způsob vyměření poplatků; splatnost; následky nezaplacení; způsoby vrácení a možnosti osvobození od poplatku.
Předmětem správního poplatku je pouze řízení vyvolané z podnětu fyzické nebo právnické osoby. Řízení, která jsou zahajována z moci úřední, jsou od poplatku osvobozena. Stejně jako daně se správní poplatky vybírají v české měně a lze je platit i kolkovými známkami (jestliže poplatek nepřevyšuje částku 5 000 Kč a zároveň zpoplatňovaný úkon neprovádí obec či český zastupitelský úřad nebo se poplatek nevybírá na českém hraničním přechodu).
Zaplacení správního poplatku je podmínkou pro provedení některých správních úkonů, popřípadě pro zahájení řízení ve věci. Správní poplatky stanovené v sazebníku pevnou částkou se platí bez vyměření a jsou splatné před provedením úkonu.
• Soudní poplatky jsou peněžní částky vybírané za řízení před soudy (tzv. poplatky za řízení) nebo za jednotlivé úkony, které soudy provádí (tzv. poplatky za úkony).
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje soudní poplatky a poplatky za výpis z rejstříku trestů. Sazebník poplatků je uveden v příloze zákona. Zákon nejprve vymezuje poplatníky (mj. navrhovatel, dlužník, žalující, navrhovatel úkonu, fyzické a právnické osoby), dále zákon upravuje vznik poplatkové povinnosti, stanovování sazeb poplatků, způsob placení, následky nezaplacení, vrácení poplatku, důvody pro osvobození a náležitosti evidence a řízení. Povinnost soudní poplatek zaplatit, vzniká zejména okamžikem podání žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, uplatněním opravného prostředku, rozhodnutím soudu ve věci samé, schválením smíru či podáním návrhu na provedení úkonu. Některé druhy řízení a také některé subjekty jsou přímo ze zákona od poplatkové povinnosti osvobozeny (např. Česká republika, obce a kraje, cizí státy a jejich diplomaté, cizinci v azylových věcech navrhovatelé v řízení o určení i zvýšení výživného či navrhovatelé v řízení o náhradu škody na zdraví vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví. Kromě těchto subjektů může osvobození od soudních poplatků dosáhnout kdokoli, kdo o to v soudním řízení požádá a jehož poměry to odůvodňují).